Mazaný Filip: To mi připomnělo, jak se můj syn Eda vracel ze studií v Norsku a jeho kamarádi mu na letišti v Ruzyni připravili uvítání jako rockové hvězdě. Sehnali bandu lidí, připravili plakáty s jeho fotkama a transparenty, pár kluků si oblíklo kvádra a černý brejle a dělali bodyguardy a když Eda vyšel z odbavovacího prostoru, holky začaly pištět a chtěly po něm autogramy, fotografové blejskali foťákama, bodyguardi udržovali kolem něj volnej prostor.... No, podařilo se jim zblbnout náhodný kolemjdoucí natolik, že si ho některý fotili a chtěli po něm autogramy
Dnes je:
Světový den úsměvu. Americký malíř a tvůrce reklam Harvey Ball kdysi dostal za úkol vytvořit něco, co by pomohlo povzbudit morálku zaměstnanců jedné firmy. Během krátké chvíle nakreslil prvního „smajlíka“. Od té doby se usměvavý obličejíček stával stále více populární a dnes již jsou různé druhy „smajlíků“ neboli emotikonů běžnou součástí našich životů. Roku 1999 pan Ball založil Smile Corporation, společnost, která (krom jiného) každoročně pořádá Světový den úsměvu. Celý projekt je charitativní, snaží se pomoci. Její anglický slogan by se dal přeložit asi jako „Udělej akt milosrdenství – pomož jedné osobě se usmát“. Úsměv je totiž něco, co má každý z nás, co každý z nás může darovat, aniž by na tom byl „škodný“. Více se o Dni úsměvu můžete dočíst zde (stránky jsou v angličtině).
Arabská teroristická komanda oznámila, že žádný útok na ČR nechystají.
Jejich analytická skupina totiž zjistila, že po likvidaci vlády, parlamentu a senátu by se naše životní úroveň zvedla na trojnásobek.
Přijde mladá slečna k doktorovi a povídá:
"Pane doktore, já jak si dám skleničku, tak mám hned chuť padnout nějakému chlapovi do náruče.
Co mám dělat?" Doktor vyndá láhev vodky a povídá: "Nalejte si...."
Přijde chlap k doktorovi:
Pane doktore, já mám úplně červený oko.
Ukažte.
No jo, máte pravdu. Souložil jste včera?
No, souložil.
A co předevčírem ?
To taky.
A co minulej tejden ?
Taky, každej den.
Tak to je jasný. To máte prázdnej pytlík a svítí vám kontrolka...
To se takhle po dlouhé době potkají dva kamarádi.
Ten jeden zve druhého na pivo ...
Já nemůžu, mě by manželka pak nepustila domů, kdybych přišel připitý!
A ten první mu poradí: Poslouchej, já to dělám takhle.
Přijdu domů ke dveřím, svlíknu se donaha, zazvoním a když se
otevřou dveře, hodím všechny věci dovnitř.
Manželka mě venku stát nahatýho nenechá!
a tak se spolu sťali jak hovada.
Asi za týden se zase potkají a ten, co mu radil, se ptá toho druhého:
Tak co, jdeme se zase pít?
Po tom minulém fiasku raději ani ne!
No počkej, co se stalo?
No, přede dveřmi jsem se svlíknul do naha ... zazvoním, a když
se dveře otevřely, tak jsem tam hodil hadry.
Pak se zase zavřely a ozvalo se:
PŘÍŠTÍ STANICE KAČEROV!