| 50106. RE: RE: (re:50097) | |
|
Anytek
Příspěvků : 755 |
datum : 21.7.2011 - 17:12:10
Deniii: já? ne  |
|
|
|
veena
Příspěvků : 134 |
datum : 28.4.2011 - 22:09:49
Mazaný Filip: AMEN! |
|
|
|
Mazaný Filip
Příspěvků : 1618 |
datum : 28.4.2011 - 22:05:03
ne, to neni moje tvorba, to je tvorba prevzata  ale jinak taky, ackoliv mam pomalu veterana, mam obavu, jestli tam jednou nenajdu nablity...  ona zavist je tady u nas dost silna a takovy veci, jako je auto bez strechy se neodpousti.  ukazkovy priklad mladoboleslavsko, kde kazdy druhy ma minimalne fabiu, tak v teto oblasti, kdyz sem tam jeste jezdival, sem pravidelne nachazel svoje auto doplivany a v zime, kdyz napadl snih opicovany  jediny, co me tesilo, ze ty idioty to nenapadlo udelat nozem do laku, popr. do strechy... ale to neni jen u skodovkaru, to je, bohuzel, v cele republice  |
|
| 50103. RE: Zamyšlení nad lidskou dobrotou... (re:50098) | |
|
veena
Příspěvků : 134 |
datum : 28.4.2011 - 21:51:12
Mazaný Filip: To je hezke, to je od tebe? Neco podobneho zazivam pokazde, kdyz pred hypacem necham auto nahore bez. Treba jako ukradne tam nekdo neco? (neni co, auto je prazdne). Naplive do nej nekdo? (idiotu je nepreberne). Pokud jde o ten zamek kola - auto tam zatim vzdycky stalo (jsem natolik blahovy, ze si myslim, ze kabriolety se nekradou...). |
|
| 50102. RE: RE: RE: Zamyšlení nad lidskou dobrotou... (re:50101) | |
|
Mar.V
Příspěvků : 903 |
datum : 28.4.2011 - 19:44:12
Sponik: to neni čorka, to je výpujčka na dobu nezbytně nutnou...   |
|
| 50101. RE: RE: Zamyšlení nad lidskou dobrotou... (re:50100) | |
|
Sponik
Příspěvků : 22405 |
datum : 28.4.2011 - 14:17:08
Kidli: čorkařu |
|
| 50100. RE: Zamyšlení nad lidskou dobrotou... (re:50098) | |
|
Kidli
Příspěvků : 839 |
datum : 28.4.2011 - 14:13:03
Mazaný Filip: To si, s dovolením, vypůjčím |
|
| 50099. RE: Zamyšlení nad lidskou dobrotou... (re:50098) | |
|
Mar.V
Příspěvků : 903 |
datum : 28.4.2011 - 00:57:14
Mazaný Filip:  |
|
| 50098. Zamyšlení nad lidskou dobrotou... | |
|
Mazaný Filip
Příspěvků : 1618 |
datum : 28.4.2011 - 00:05:06
Pan Vrba jel na kole koupit toaletní papír a obkladovou lištu. Do Tesca to měl kousek, do práce
taky, tak proč si kupovat auto? Když potřeboval, dostal se všude autobusem či vlakem, případně jej
svezl bratr. Přesto přese všechno se na parkovišti před hypermarketem na velocipédu cítil tak nějak
nesvůj. Když to přehnal s nákupem a s velkými taškami na obou stranách řídítek se motal po
kruhovém objezdu, autobusy na něj troubily a on se snažil gestikulací omlouvat, což mělo za následek
jen další motání. Přece si ale kvůli těmto pár momentům hanby nebude kupovat auto.
Tentokrát však nic takového nehrozilo, nákupní seznam opravdu čítal pouhé dvě položky. Do
Tesca pro papír a do OBI pro lištu. V tomto pořadí, aby se nemotal mezi rohlíky s dvoumetrovým
kusem plastu. Chvíli jezdil po chrámu konzumu, líbilo se mu to tam. Rád pozoroval lidi a na takových
místech je to nejlepší. Všimli jste si, že se drtivá většina nakupujících tváří smrtelně vážně? Jak by ne –
jde to přeci o peníze. Navíc o jejich peníze, a to není k smíchu.
Nakonec s vozíkem přijel až k regálu s toaletními potřebami. Papír, papír – á, tady je! Nebo
tenhle? Hm. Tady dole, ten levný bude stačit. Rolička užitečné buničiny se v košíku sama jakoby bála.
Ale pan Vrba byl zásadový člověk – když jdu pro papír, koupím papír. Nic jiného dnes nepotřebuji. A
jak řekl, tak učinil.
S ruličkou v bílé plastové tašce na řídítkách se svižně prosmýkl kruhovým objezdem a po pár
rozhodných šlápnutích stanul před místem, kam vás posílá reklama, když nevíte coby. Zamknul kolo
do stojanu, napřímil záda a zadíval se na tašku visící na řídítkách. Má ji i s obsahem brát dovnitř?
Rozhlédl se, všude byla spousta šťastných a spokojených lidí, rodinek s dětmi, mladých párů, tady
venku, na sluníčku, se všichni usmívali.
Pan Vrba měl, a to je na tomto místě třeba zdůraznit, jistou vadu. Někdy, když to na něj přišlo, o
věcech přemýšlel. Snad až příliš, až to bylo k jeho újmě. Nu a tady před rájem zahrádkářů zase cítil,
jak to na něj leze. Myšlení. Bez hnutí koukal na tu bílou igelitku s užitečným obsahem, jak si s ní na
řídítkách hraje lehký jarní větřík. A najednou do něj vstoupil pocit nádherného štěstí spojený
s přesvědčením, že člověk je ve své podstatě nekonečně dobrý, dobrem ovládaný tvor. Po vnitru se
mu rozlilo spokojené teplo. Svou krátkou úvahu zakončil rozhodnutím, že nechá toaletní papír na
řídítkách viset, protože byl přesvědčen, že jej nikdo neukradne. Byl si tím v tu chvíli naprosto jist. Se
spokojeným úsměvem vstoupil do prodejny.
Už když procházel kolem pokladen a bral si při té příležitosti košík (ačkoli chtěl koupit jen a jen
dvoumetrovou lištu, která se do něj stejně nevejde), začaly v něm hlodat pochybnosti. Po pár dalších
krocích zesílily natolik, že se musel zastavit před regálem se zlevněnými rukavicemi. Tupě na ně zíral a
úplně se ztratil v jediné myšlence – co když přece jen lidé nejsou v jádru dobří? Zdálo se mu pořád
jasnější, že svým pokusem s toaletním papírem právě vystavuje lidstvo těžké zkoušce. A tíha oné
situace na něj dopadla s nevídanou vahou. Celý se roztřásl, a když k němu přistoupil prodavač
s otázkou, zda-li mu nemůže nějak pomoci, podíval se naň pan Vrba celý zelený a ve tváři měl tolik
bolesti, že před ním vyděšený obchodník polekaně ucouvl. Pan Vrba pak bezcílně bloumal mezi
vystaveným zbožím jako tělo bez duše a každým krokem cítil, jak se blíží děsivé odhalení o podstatě
lidství, které na něj čeká před prodejnou. Zbitý a unavený nakonec zaplatil lištu a pomalu se s ní blížil
kouzelným dveřím, které se samy otevřou a odhalí nekompromisní, syrovou a nahou pravdu o
člověku. Byly zavřené. Pan Vrba se před ně postavil a bylo mu tak úzko, jako snad nikdy v životě. Tak
jen do toho, odvážně vpřed, říkal si v duchu, ale nohy ho neposlouchaly. Začal zhluboka dýchat a
pohnul se trošku dopředu. Dveře se rozestoupily a on opět ucítil závan optimismu. Nádech. Jenže, co
kdyby? Výdech. Bude tam! Nádech. Nebude! Výdech. Měl pocit, že mu praskne hlava.
Fakt, že pan Vrba se nakonec přece jen pohnul z místa, je možno považovat za nevyvratitelný
důkaz nezlomnosti lidského ducha. Se sklopeným zrakem přistoupil ke stojanu. A tu se jeho tvář
rozzářila! Na zemi stála jeho bílá igelitová taška s rulkou toaletního papíru uvnitř. Oči se mu zaleskly
slzami štěstí, láskyplně a vděčně tašku zvedl ze země, druhou rukou vzal i přestřihnutý zámek od kola
a šel pěšky domů, přesvědčen navždy o lidské dobrotě. |
|
|
|
Deniii
Příspěvků : 6395 |
datum : 24.4.2011 - 00:01:29
Anytek: ty žiješ?  |
|
|
|
Anytek
Příspěvků : 755 |
datum : 23.4.2011 - 22:13:55
 |
|
|
|
mili
Příspěvků : 417 |
datum : 22.2.2011 - 15:37:22
Gerry: co si nepamatuju to se nestalo  |
|
|
|
Sponik
Příspěvků : 22405 |
datum : 22.2.2011 - 12:16:13
Gerry: to chce víc lidi ke každýmu ze dva ze tři kousky aby si toho nevšimli a vem si oběhat kabrio klub tak si nalitej jak bečka |
|
|
|
Gerry
Příspěvků : 2752 |
datum : 22.2.2011 - 12:08:26
Ivča: jo, to znám, nejhorší jsou ty rána, kdy ti ostatní vyprávěj co bylo včera a trochu si třeba i přidaj.
sponik: dobrej nápad, ale koho odlapit?
mili: pravda, dneska je spousta koníčků finančně náročnejch, včetně tohodle. |
|
|
|
mili
Příspěvků : 417 |
datum : 22.2.2011 - 11:42:27
Gerry: Víš co když to chlastání máš jako koníčka tak hold nesmíš koukat ne kačku |
|
|
|
Sponik
Příspěvků : 22405 |
datum : 22.2.2011 - 09:53:45
Gerry: já přišel na to jak chlastat aby to nelezlo do pěnez a to nacizí lístek |
|
|
|
Ivča
Příspěvků : 14228 |
datum : 22.2.2011 - 06:35:32
Gerry: Tak s těma prachama nevím, většinou si to nepamatuju |
|
|
|
Gerry
Příspěvků : 2752 |
datum : 22.2.2011 - 06:27:40
Pochtli: souhlas
Ivča: taky si dnes dám pauzu, to nejde glgat to pivo v takovým množství denně.
Navíc to leze i do peněz. |
|
|
|
Ivča
Příspěvků : 14228 |
datum : 22.2.2011 - 06:15:19
Gerry: Jsi lepší! Já dávám běžně o tři kousky míň  |
|
|
|
Pochtli
Příspěvků : 263 |
datum : 21.2.2011 - 22:52:19
Gerry: Ještě že to je jen pivo a né rum, to by ses na ten sraz už asi nedostavil |
|
|
|
|
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
|
